„Podstata hry není ve vítězství, ale ve hře samotné.“ Jack London

Historie

Když Miroslav Tyrš s Jindřichem Fugnerem založili v roce 1862 Sokol pražský, položili základní kámen sokolského hnutí, jehož hlavním posláním bylo nejen zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů, ale rovněž je vychovávat k čestnému jednání v životě, k vlastenectví a k rasové a náboženské snášenlivosti. Postupně vznikaly podle jejich vzoru sokolské jednoty v dalších místech českých zemí. V Táboře se tak stalo v roce 1883.

Místní činovníci se v té době vydali cestou sportovní i kulturní. Vedle sportovních gymnastů zde působil i soubor loutkového divadla a proslulými šibřinkami žilo celé město. Vyvrcholením činnosti pak byla smělá myšlenka vybudování vlastní sokolovny. Přes nemalé potíže, zejména finanční, se záměr podařilo realizovat a 30. září 1905 byl objekt slavnostně otevřen pro veřejnost.

V následujících předválečných letech a letech mezi oběma světovými válkami stojí za zmínku zejména pravidelné všesokolské slety, kterých se táborští sokolové zúčastňovali v hojném počtu a které bývaly ve své době významnou celospolečenskou událostí. Mnozí položili své životy v 1., a zejména 2. světové válce, kdy byl Sokol zakázán.

V roce 1947 byla vybudována turistická chata v Bečicích a od téhož roku užívali občané Sokolskou plovárnu na břehu Jordánu. Po krátkém poválečném působení došlo v roce 1952 k definitivnímu umlčení odkazu jeho zakladatelů komunistickou diktaturou.